O knize: 2024 / - Máte rádi děti? - Věnuje mi přísný pohled zpod zamračeného obočí. Chci protočit očima. "Miluji to," odpovídám sebevědomě. Ne, že bych to přikrášloval... Kdyby jen trochu - Udělejme to takhle. Nabízím ti práci... Rozesměju se. Opravdu to fungovalo? "... chůva mého syna," dokončí. Úsměv zmizí stejně rychle, jako se objevil, "Vlastně jsem přišel na volné místo sekretářky a..." "Nemám pro tebe žádnou jinou práci." Souhlasíte s pozicí chůvy - souhlasím. Jen bych si přál, abych věděl, k čemu jsem se přihlásil: poslali mi pomoc nebo test?